Na jihovýchodě Turecka vede tranzitní silnice přes města Gaziantep, Sanliurfa a Mardin do Sýrie a Iráku. Gaziantep leží 685 km jihovýchodně od Ankary v široké, úrodné rovině s olivovými háji, vinicemi a poli a je daleko za hranicemi země známé i jako centrum pěstování pistácií.
Město je nazývané také zkráceně jako "Antep", najdete ho na jihovýchodě Anatolie a je zároveň hlavním městem stejnojmenné provincie. S přibližně 1,3 miliónem obyvatel je to šesté největší město v Turecku.
Opevnění města, jehož 36 věží bylo postavěno za vlády císaře Justiniána, bylo přestavěno Seldžuky. V archeologickém muzeu v seldžucké medrese (náboženské škole) se nacházejí působivé exponáty z neolitu, chetitských a římských dob. Dům Hasana Suzera z přelomu století je nyní etnologickým muzeem.
Tradiční práce měditepců a tesařů se specializací na nábytek s perleťovými vložkami jsou známé po celém světě a velice oblíbené.
Místní pochoutky z Gaziantepu se nazývají "lahmacun" a jde o opečené palačinky se silně okořeněným mletým masem a bylinkami s baklavou, dezertem z listového těsta s medem, pistáciemi nebo vlašskými ořechy.
Západně od města leží lesní území Dülük s kempem. V této lesnaté oblasti byly také nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení. Sochařská škola Chetitů se nacházela v Yesemeku, kde bylo též nalezeno asi 200 chetitských děl. Na syrské hranici na břehu Firatu leží Kargamis, jedno z posledních velkých chetitských sídel a významných archeologických nalezišť.
Nálezy, včetně velkého reliéfu, jsou nyní umístěny v Ankaře, v Muzeu anatolijských civilizací. Zřícenina Bellas (Zeugma) se rozprostírá v okrese Nizip. Hrad vypadá dnes jako velký kopec. Římské mozaiky z Zeugmy stojí rozhodně za vidění.
