Památky

Datca je 80 km dlouhý poloostrov v provincii Muğla na jihozápadě Turecka. Leží na západ od města Marmaris a na sever od řeckého ostrova Rhodos. Odděluje od sebe záliv Gökova na severu a záliv Hisarönü na jihu.
Severní pobřeží je ploché, se širokými zátokami, kde v létě fouká vítr Meltemi. Jižní pobřeží je skalnaté a členité. Díky přírodní kráse a mnoha zálivům a přístavům je poloostrov cílem výletů spousty jachet a lodí, které obvykle vyplouvají z Bodrumu a Marmarisu.

Erzurum je největším městem východní Anatolie v Turecku, ležící na horské planině ve výšce 1950 m.n.m. Ve městě se nachází válečný památník "Aziziye" jako vzpomínka na turecko-ruskou válku. V archeologickém muzeu se nacházejí místní nálezy, ale město samo o sobě je architektonickým skanzenem. Městské hradby a pevnost tu byly vybudovány již pod byzantskou nadvládou. Seldžucké stavby, jako např.

V tureckém letovisku Side můžete navštívit také mnoho pamětihodností. Významnou památkou je například divadlo, které bylo se svými 15 000 místy pro diváky největší v antické Pamfýlii a jedno z největších v celé Anatolii. Jeho dnešní podoba pochází ze 2. století. Cavea je podpírána dvoupatrovými klenbami, není tedy zapuštěna do návrší. 23 m vysoká jevištní budova se již bohužel zřítila.

Manisa je ospalé provinční město v Turecku, které je vzdáleno od Izmiru asi 40 km. Zahraniční turisté sem zavítají jen zřídka, protože je zde málo antických památek. Jedinými svědky minulosti jsou městské hradby a mešity ze 14. století, velmi nákladně postavené, a které vypadají opravdu přepychově. Dnes je moderním městem řemeslníků a městem obchodu.

Město Fethiye leží na jihozápadě Turecka, asi 135 km jihovýchodně od Marmarisu. Z kopce s pevností, která byla vybudována jedním z johanitských rytířů řeckého ostrova Rhodos, je pěkný výhled na přístav v zátoce a mnoho malých ostrůvků.
Nad původním antickým místem Telmessos je vidět velké množství lýkijských skalních hrobek, které připomínají antické chrámové fasády. Je zde také Amyntasův chrámový hrob ze 4. století př.n.l., který patří k tomu nejzajímavějšímu.

V tureckém letovisku Antalya můžete také navštívit některé pamětihodnosti a muzea. Archeologické muzeum obsahuje rozsáhlé sbírky artefaktů ze všech kultur, které žily v této oblasti a pozoruhodnou sbírku etnologických exponátů. Atatürkovo muzeum nabízí veřejnosti k prohlédnutí osobní věci, dokumenty a fotografie zakladatele turecké republiky Mustafa Kemala Atatürka.

Hlavní město stejnojmenné provincie, Antalya, je největším, nejznámějším a nejoblíbenějším prázdninovým letoviskem Turecka. Leží na úpatí pohoří Taurus, na náhorní plošině. Antalya je se svými ulicemi lemovanými palmami a pomerančovníky, s malebnými starými tureckými domy, s krásným parkem, s atraktivním přístavem jachet a působivými historickými památkami opravdu nádherným místem. Živá historie města začíná již ve 2. století př.n.l., kdy město založil pergamonský král Attalos II. a pojmenoval ho po sobě Attaleia.

Na základě islámské víry hrají mešity (arabsky‎‎ masdžid) v Turecku podstatnou roli. Když pomyslíme na to, že Ankara upadla na dlouhou dobu v zapomnění, je až s podivem, kolik se zde nachází mešit. Většina z nich pochází ze 13. až 15. století a do dneška jsou velmi dobře zachované. I když už mešity často nemají svůj původní charakteristický vzhled, protože byly průběžně rekonstruovány, přesto zde zůstaly některé části zachovány v původní podobě.

Vesnice Kilitbahir na poloostrově Gallipoli je protipólem k další části tureckého regionu Çanakkale, která leží na asijské straně. Malý přístav v této vesnici je ale pro převozní činnost do Çanakkale spíše nevhodný, i když je to z hlediska délky trasy nejkratší spojení - pouhé 1,2 km.

Státní náměstí v Ephesu je dlouhé 160 m a široké také 160 m. I když už zde v helénistickém období stála stavba, která byla ze tří stran obklopena různými sály, v pozdním augustiniánském období bylo vše znovu postaveno. Horní agora byla politickým centrem města Ephesus, kde se konaly především politické a náboženské události a z tohoto důvodu bylo toto místo označováno jako Státní náměstí. Ve vnitřní části náměstí byl chrám z 11. století př.n.l. s 6 až 10 sloupy a kvádry o rozměrech 28 x 15 m.