Ankara - mešity

Na základě islámské víry hrají mešity (arabsky‎‎ masdžid) v Turecku podstatnou roli. Když pomyslíme na to, že Ankara upadla na dlouhou dobu v zapomnění, je až s podivem, kolik se zde nachází mešit. Většina z nich pochází ze 13. až 15. století a do dneška jsou velmi dobře zachované. I když už mešity často nemají svůj původní charakteristický vzhled, protože byly průběžně rekonstruovány, přesto zde zůstaly některé části zachovány v původní podobě.
Téměř v každé mešitě jsou prvky původní stavby. Některé mešity zapůsobí na pozorovatele zvláštní architekturou a bohatým zdobením. Pokud však pomyslíme na to, že skoro každá z těchto mešit byla postavena na zakázku sultána, vezíra nebo jiného hodnostáře, který si chtěl vybudovat do budoucna památník, pak nás bohatství nepřekvapí. Ještě dnes jsou mešity charakteristickým znakem každého tureckého města, neboť počet mešit znamená také stupeň blahobytu. Většina mešit je pro návštěvníky kdykoli otevřena, ale měla by zde být dodržována základní pravidla islámu, měly by se zouvat boty a ženy si musí také zakrýt hlavu.

Jednou z nejstarších ve městě je mešita Ahi Elvan Camii, která byla postavena v roce 1382 a nachází se v oblasti Koyunpazari. Sultán Mehmet I. ji nechal roku 1413 zrestaurovat. Mimber (kazatelna) ze dřeva nese znaky seldžuckého řemeslného umění. 12 dřevěných sloupů, které pocházejí z římského a byzantského období, jsou vystaveny v Etnografickém muzeu.

Roku 1290 postavená mešita Aslanhane - Ahi Serafettin Camii se nachází v blízkosti městských hradeb v Ulucanlar Cadde a je jednou z nejstarších a největších mešit seldžuckých Turků. Mihrap (modlitební výklenek) je ozdoben kachlemi a plochý strop je velmi charakteristický pro období výstavby. Některé stavební prvky pocházejí ještě z dřívějších dob. Při výstavbě mešity byly také použity kameny z římské a byzantské doby. Vstupní brána je vyrobena z bílého mramoru. Naproti mešitě leží hrobka jejího stavitele, Ahi Serafettina a podle obrázku lva na hrobě je také nazývána Aslanhane (Dům lva).