Hlavní město stejnojmenné provincie, Antalya, je největším, nejznámějším a nejoblíbenějším prázdninovým letoviskem Turecka. Leží na úpatí pohoří Taurus, na náhorní plošině. Antalya je se svými ulicemi lemovanými palmami a pomerančovníky, s malebnými starými tureckými domy, s krásným parkem, s atraktivním přístavem jachet a působivými historickými památkami opravdu nádherným místem. Živá historie města začíná již ve 2. století př.n.l., kdy město založil pergamonský král Attalos II. a pojmenoval ho po sobě Attaleia.

Na základě islámské víry hrají mešity (arabsky‎‎ masdžid) v Turecku podstatnou roli. Když pomyslíme na to, že Ankara upadla na dlouhou dobu v zapomnění, je až s podivem, kolik se zde nachází mešit. Většina z nich pochází ze 13. až 15. století a do dneška jsou velmi dobře zachované. I když už mešity často nemají svůj původní charakteristický vzhled, protože byly průběžně rekonstruovány, přesto zde zůstaly některé části zachovány v původní podobě.

Vesnice Kilitbahir na poloostrově Gallipoli je protipólem k další části tureckého regionu Çanakkale, která leží na asijské straně. Malý přístav v této vesnici je ale pro převozní činnost do Çanakkale spíše nevhodný, i když je to z hlediska délky trasy nejkratší spojení - pouhé 1,2 km.

Státní náměstí v Ephesu je dlouhé 160 m a široké také 160 m. I když už zde v helénistickém období stála stavba, která byla ze tří stran obklopena různými sály, v pozdním augustiniánském období bylo vše znovu postaveno. Horní agora byla politickým centrem města Ephesus, kde se konaly především politické a náboženské události a z tohoto důvodu bylo toto místo označováno jako Státní náměstí. Ve vnitřní části náměstí byl chrám z 11. století př.n.l. s 6 až 10 sloupy a kvádry o rozměrech 28 x 15 m.

Podle legendy prý město Ephesus (také Efesos, nebo jen Efes) založil Androklos, syn krále Kodra z Athén. Během hledání vhodného místa k založení města vedl svůj lid k západnímu pobřeží dnešního Turecka. Usadili se zde, i když již byla tato oblast osídlena domorodými národy Karei a Lelegei. Bohyně domorodého obyvatelstva Kybele byla nadále vzývána, později však byla uctívána pod jménem Artemis.

Poklidné městečko Gelibolu se svými 50 tisící obyvateli bylo často dějištěm historických událostí. Během peloponéské války zde Sparta porazila Atény v jedné z největších námořních bitev. Bylo to první město evropského kontinentu, které bylo v roce 1357 dobyto Osmany. Tuto událost připomíná opevněná věž, která byla postavena nedaleko přístavu. Dnes je zde muzeum věnované osmanskému admirálovi Piri Reisovi.